V uplynulém týdnu absolvovala posádka Karel Trojan, Petr Chlup výlet na legendární německý okruh Nürburgring, respektive jeho severní smyčku – Nordschleife. Zde měli možnost zúčastnit se v odpoledních hodinách klubových jízd s vozem BMW M3 GTS.
Karel Trojan: „Když jsem dostal od svého kamaráda Aleše Zázvorkay pozvání na svezení na Nordschleife a navíc s takovým autem jako je BMW M3 GTS, neváhal jsem ani chvilku. I když je pravda, že jsem velmi podcenil jak silný to může být zážitek. O Nordschleife jsem věděl, ale jen z vyprávění, nikdy jsem tam nebyl. Myslel jsem, že ti, co mi vyprávěli, přehání, jak to bývá obvyklé. Nepřeháněli vůbec.Trať okruhu je neskutečná. Spousty horizontů, stoupání, klesání, slepých zatáček přes horizont, na kterých se auto nadlehčí a ztratí přilnavost. A to vše v dost vysokých rychlostech. Většina lesem a bez únikových zón. Jinými slovy, okruh nejblíže rally jak jen to jde. No prostě nádhera.
Nic jsem neponechal náhodě a domluvil se s Petrem, že si Nordschleife (přestože je to okruh) napíšeme. Jak se ukázalo, byl to perfektní nápad, protože zapamatovat si 21km dlouhý okruh za 10 kol, které jsme celkem ujeli, je nemožné. Díky rozpisu jsme se mohli svézt docela svižně i bez znalosti trati. Říká se, že aby jezdec jel na Nordschleife rychle, musí mít odjeto alespoň 100 kol. Prvních pár kol, které jsme absolvovali na vlhké trati to na rychlé svezeni vůbec nevypadalo. Musel jsem spíš dávat velký pozor, abychom nic nevyvedli.
Naštěstí se musí po čtyřech odjetých kolech tankovat a po krátké pauze už byl okruh téměř suchý. Pak teprve jsme ochutnali a ocenili krásu svezení s bezvadně připraveným a nastaveným BMW M3 GTS. Bylo to okamžitě znát i na čase, který pro zajímavost Petr měřil. Myslím, že na první svezení 8:29 rozhodně není ostuda. I když o čas vůbec nešlo, šlo hlavně o zážitek a ten byl maximální. Atmosféra okruhu nás úplně pohltila. Když to člověk zažije na vlastní kůži, teprve si uvědomí, co to muselo být za pány piloty, kteří na tomto okruhu závodilo například s F1. Pro mně je to nepředstavitelné.“
Petr Chlup: „Když mi Karel před časem volal, zda by mě zajímal výlet na Nordschleife, odvětil jsem, že jistě, ale měl jsem hlavu plnou nadcházející Příbrami a také v práci byla spousta starostí a nijak zvlášť jsem se netěšil. Říkal jsem si, že na Nürburgringu jsem nikdy nebyl a tak by bylo dobré se tam podívat. Upřímně, jízda na sedadle spolujezdce na okruhu mi nic moc neříká a po chvíli se začínám nudit. Ona ta cesta s vlekem bezmála 700 km rychlostí cca 90 km za hodinu taky není bůhvíjaká zábava. Na druhou stranu každý trénink je dobrý, není taky jasné, jak dlouho bude Nordschleife přístupná, tak jsem si řekl, že to nějak vydržím.
Cesta byla výživná. V neděli večer to kolem Frankfurtu se spoustou uzavírek vypadalo jako na D1. Cesta trvala cca devět hodin a přibližně posledních 300 km opravdu hustě pršelo. Hotel, který je součástí divácké tribuny přímo na okruhu, jsme přes hustou mlhu ani neviděli. Ráno však bylo zcela jiné, mraky se protrhaly, mlha se rozplynula, vlhko však zůstalo. Vše se ale začalo v dobré obracet a do nás začala vstupovat závodní nálada. Pří nasednutí do krásného BMW M3 GTS nás to pohltilo úplně. Jen klouzající asfalt nás mírně znervózňoval, zadní kola prokluzovala i na zařazenou čtyřku. Při příjezdu do depa, mezi ostatní sportovní vozy nám to najednou došlo. Kolem nás stály skvosty jako Porsche 911 GT3, McLaren 650s, Corvetty, Nissany GTR, sportovní Jaguary, Mercedesy apod. Celkem tu bylo cca 100 aut.
Jak jsme si nasadili přilby, najednou jsme byli v závodním režimu. První kolo jsme si napsali a mně bylo hned jasné, že tady se nudit nebudu. Psaní probíhalo v rychlostech mezi 100 a 150 km/h, ale skoro jsem nestíhal a většinu trati jsem ani neviděl. Bylo kluzko, první nehoda jednoho z účastníků proběhla hned v šesté zatáčce, ale jinak bylo vše parádní. Jezdili jsme vždy po čtyřech kolech tankovat, takže jsme si společně uvědomili, že tady jezdíme zatím naší nejdelší rychlostní zkoušku, která měří cca 80 km. Každá zatáčka byl zážitek. Až jsme si s Karlem říkali, kde jsme doteď byli, proč jsme tady nebyli už dřív, jak to, že nás to zatím míjelo. Úplně jsem se v duchu musel omluvit všem, kteří mi o Nordschleife vyprávěli. Myslel jsem si, že zážitek nepřiměřeně přifukují a dělají z toho víc než je. Popravdě je to něco výjimečného a parádního, přál bych to každému zažít.
Není vůbec důležité, jakým autem člověk jede. Dovedu si dobře představit, že při cestě kolem na dovolenou bude pěkné si trať projet třeba s plně naloženým rodinným vozem. S osychající tratí jsme zrychlovali a do mně se začal vkrádat strach, abychom autu neublížili. Dle pravidla „Kdo bourá, ten platí“ by nás to asi moc bolelo. Cena vozu je cca 5 mil. Kč. Limitovaná edice 150 ks, úpravy podvozku apod. Karel ale myslel na to samé a jel velmi ukázněně, bez jakýchkoliv krizí. Když jsme skončili, spadl mi kámen ze srdce a vše mi tak nějak došlo, jakou krásu jsme právě prožili. Mimochodem, od pondělí po večerech nedělám nic jiného, než koukám na youtube na vše, co najdu o Nordschleife! Teď už jsme tam z Nordschleife i my.“
Karel a Petr: „Tímto článkem bychom rádi poděkovali Aleši Zázvorkovi, který nás pozval na tuto akci a týmu Mirage motorsport za přípravu a zapůjčení skvělého vozu BMW M3 GTS.“
Autor: Karel „Kolďák“ Koldovský
